Ačkoliv jsou knihy Roberta Kiyosakiho velmi populární a známé téměř po celém světě, mnoho lidí se k nim staví skepticky. Kritici Kiyosakymu vyčítají, že jeho díla jsou často velmi zjednodušená a málo konkrétní. Většinou totiž namísto toho, aby ukazovali konkrétní cestu za bohatstvím pouze prostřednictvím krátkých příběhů a příkladů, ukazují, čeho všeho se dá dosáhnout, když je člověk otevřený vůči novým příležitostem. Jak však sám Kiyosaki přiznal, mnoho z těchto příběhů je vymyšlených, případně upravených tak, aby čtenář lepší pochopil pointu. Dokonce i samostatná postava bohatého otce – otce jeho kamaráda Michaela – od kterého se Kiyosaki v mládí učil, jak nakládat s penězi, je zřejmě vymyšlená. Ani on, ani Michael se totiž nikdy na veřejnosti neobjevili. Kromě toho se dá říct, že Kiyosaki má pár klíčových zásad, které dokola opakuje v každé knize, a tak namísto čtení všech 18 titulů si stačí přečíst tak 2 až 3.
Kiyosakimu se také často vyčítá, že knihu píše diletantsky bez patřičné odbornosti a znalosti toho, o čem píše. Typickým příkladem je koupě nového Porsche, které si podle Kiyosakiho můžete směle uplatnit jako daňově uznatelná náklad. V praxi byste ale něco takového před kontrolou z daňového úřadu uplatňovali velmi těžko. Zajímavé je i to, že Kiyosaki doporučuje při obchodování s akciemi používat insidertrading (obchodování na základě utajených informací získaných přímo od zaměstnanců dané společnosti), který je nelegální prakticky na celém světě.
Typický Kiyosakiho rysem je neustálé zatracování zaměstnání jako zdroj příjmu. Tvrdí, že zaměstnanci jsou jako křečci v kolečku – neustále běží, a přitom se nikdy nikam nepohnou. Podle něj je to proto, že jsou buď hloupí, nebo neschopní. Do této kategorie ale zařazuje i všechny manažery, kteří v Americe často vydělávají lépe než menší podnikatelé. Zajímavé je i to, že sám Kiyosaki byl dlouhé roky zaměstnancem a své podnikání vykonával při zaměstnání.
Posledním a asi nejvážnějším argumentem proti Kiyosakiho dílům je, že píše o něčem, čeho nikdy nedosáhl. Ve svých knihách totiž slibuje návod na to, jak se stát bohatým. Ačkoliv se rád prezentuje jako úspěšný businessman, pravda je taková, že Kiyosaki zbohatl až díky organizování seminářů typů „jak se stát bohatým“ a psaní knih se stejnou tematikou. Jeho předcházející podniky vždy nakonec skončili bankrotem. Na tuto kritiku odpovídá autor konstatováním, že poznat neúspěch je velmi důležité kvůli tomu, aby se v budoucnosti neopakoval.
Přesto třeba něco Kiyosakimu uznat – má jedinečný marketing. Idea určitých pravidel, které si bohatí předávají z jedné generace na druhou, a díky kterým stále bohatnou, působí neodolatelně. Avšak, díla Kiyosakiho nejsou ani tak úplně k zahození. Nabízí totiž alternativní pohled na finance a přinutí nás zamyslet se nad otázkami, které nás doteď nenapadli. Jelikož je Kiyosaki velmi schopný motivační řečník, dokáže pročítání jeho knihy člověka povzbudit, dodat mu pozitivní energii potřebnou na další snažení a nastartovat ho. Jenomže, k jeho knihám je vždy třeba přistupovat s rezervou, a zásadně se po jejich pročtení nevrhat do „zaručených podniků“, které Kiyosaki v knize popisuje. Je potřeba si udělat vlastní závěry a odpovědět si na otázky položené v knihách sám.
